Hurá! Přijel cirkus!
Každý rok k nám do města zavítá cirkus. A ne jeden. Cirkusáci přijedou, na vymezené travnaté ploše postaví svůj stan, maringotky a výběhy pro zvířata a nějaký čas na plácku u města stráví. Za tu dobu předvedou pár vystoupení a pak jedou dál. Pro psa nic moc zajímavé, ke zvířatům jej stejně nepustí a tak nanejvýš nasává pachy slonů, koní, lvů, medvědů apod. když jde s páníkem okolo.
Zajímavé je to ovšem když cirkusáci odjedou. Aspoň pro Gina. Nevím, zda si tenkrát svoji samostatnou výpravu naplánoval, či ho na cirkusové stanoviště zavedla náhoda, jisté je však to, že tam došel krátce poté, co cirkus odjel. A našel tam úžasné překvapení. Co zbude ve výbězích po exotických zvířatech? Exotické exkrementy. Každý,kdo zná psy jistě ví, co psa při takovém nálezu napadne.
Mohu se jen domnívat, že Gino neopomenul vyzkoušet každou voňavou kupku. Znám ho. Na dlouhou kolií srst se takové věci chytají krásně. Bílý límec brzy zmizel a má krásná dlouhosrstá kolie se stala velkou zapáchající hroudou hnoje, který jen tak někde nenaleznete.
Kdyby tady příběh končil, nebylo by to zase až tak něco zajímavého. No co, tak si vyzkoušel exotické pachy, došel domů, a byl umyt. Ale Gino domů nešel. Bohužel. Gino se vydal ukázat kamarádům, jak krásně voní. Dobře vždy věděl, kde kdo bydlí, a nejblíže teď bydlel Max. A Max je hlídač jedné zahrady za místní cukrárnou. Gino měl tak veselou náladu, že udělal něco, co nikdy předtím ne. Tak jak byl, obalen exotickým trusem a doprovázen silným zápachem, vešel přímo do cukrárny!
Už hůře se mi představuje, jak se tvářili hosté a obsluha v cukrárně, když jim tam vtrhlo tohle usměvavé, ale neuvěřitelně zapáchající psisko. Vím, že vznikl menší poplach, byla zavolána vedoucí a jelikož se dobře vědělo, komu pes patří, byl Gino odveden k nám domů.
Poslední obraz této komedie pak vypadal takto: uprostřed zahrady je uvázána zapáchající kolie, vedle ní je připravena zahradní hadice, psí šampon a pár gumových rukavic.
